Hospodář si může přilepšit na talíři i tehdy, je-li počasí nevlídné a na celém dvoře se nenajde jediné rostlinky, která by jevila znaky života. Ne, tentokrát nemám na mysli zahrádku na parapetu, ale cosi, co mi učarilo už před lety. Houby, které lze pěstovat i doma.
Z mého pohledu jsou houby přinejmenším podivné. Živí se páchnoucím, rozkládajícím se dřevem, slámou, či dokonce trusem a popravdě řečeno, nic co se týká hnití nevypadá na snězení. Houby jsou však jakousi výjimkou. Bez ohledu na to, na čem rostou, mají příjemnou vůni a při troše šikovnosti chutnají na talíři téměř jako maso.
Jsem obyčejný městský povaleč. Nikdy jsem neohýbal záda nad záhonem se zeleninou, nikdy jsem nekydal zaječí bobky do kompostu. Od nynějška však všechno bude jinak.
Jak to celé začalo
Internet na zahrádkářů kašle
Jak zvítězit nad zimním sluncem
Počítače jsou na zahrádku krátké
Moje první hospodářská budova
Jak jsem přivolával jaro
Slepice nebo vejce? Nejprve je třeba kuřin
Nepotřebují teplý dotek slunečních paprsků, nepotrpí si na pohlazení jasnou oblohou a nepotřebují ani svěží vánek. Vystačí si s neútulným sklepem bez ohledu na to, zda je horké léto nebo mrazivá zima.
V posledních dnech každé poledne vypadám poštárku, která mi má přinést substráty s násadou hlívy a žampionů, abych zjistil, zda jsou zázračné igelitové cihly opravdu tak úžasné, jak o nich říkají prodejci. Tvrdí, že stačí pouze sledovat rtuť v teploměru a kde-tady vylepšit klima trochou vlhkosti. Odměnou je prý tolik hub, které se vyrovnají polovině hmotnosti substrátu.
Kupovat místo čerstvých hub jen slib jejich bohaté úrody sice není příliš v souladu s mým hospodářským rozumem, ale bez zkoušky se pravdu nedozvím. Cosi mi však vrtá hlavou. Proč bych měl vždy kupovat novou násadu, pokud tu původní musí být možnost rozmnožovat? Vždyť houby a plísně si hoví všude tam, kde je nechceme.
Už jen dočkat se balíčku a poohlédnout se po pilinách z listnatých stromů, abych odhalil, kde se skrývá fígl s tímto zvláštním obchodem. Zkusili jste to už na vlastní kůži?
